‹-

Pozoruji  svět  očima  lásky
přesto mám někdy na čele vrásky.

¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯¯

Pravda a láska
Helza

Lidé se k sobě chovají jak vlci
A bezpráví vládne všude na ulici
Marné je potom bránit se pří novou
Vždyť vrány vranám oči nevyklovou.

Láska a pravda prý už zvítězily
Morální marasmus jsme dávno porazili
Přesto z nás nejsou žádné dobré víly
To svobodou jsme se jen sladce omámili.

Už sice nejsme to jedno velké hejno
Kdo nehřeje se však na výsluní světa
Tomu se vkrádá do myšlenek věta
"Z lásky a pravdy zbylo už jen jedno
Zapáchající, velké, rozplývající se lejno."

Přesto se drž a už neplač holka
Život, to není dětská školka
A duše čistá je tak důvěřivá
Že obětí vlků příliš často bývá.

Však duše nebrečí a nikdy nestonává
Ta poctivost jí sílu do života dává
A tak, ač nějak podivně, se stává
Že přes všechny prohry, tam, hluboko v srdci
Láska a pravda nakonec bitvu neprohrává.

~~ * ~~

Pravda
Helza

Znám lháře, co umí lhát
A jejichž lež
Ta krátké nohy nemá.
Jsou dlouhé a pavoučí
A umí sítě splétat
Jsou dlouhé a klokaní
A ví jak do pravdy lze kopat.

Pravda je pokorná, moudrá a poctivá
A společně s láskou
Zcela bez příkras
Poctivým lidem slouží
Lež, mnohdy i velmi vznešená
Svou vytříbenou řečí
Kultivovaně a neodvratně
Jak upír pravdu vysává
Drtí ji a souží.

Lžím chytráka se pravda neubrání
Na to je málo dravá
Pouze se marně
Jak lapená moucha
Do sítí ze lží utkaných
Stále víc zamotává
Potravou lháře tak pomalu se stává
A která pravda je nakonec ta pravá?

Krutá smrt pravdy
Je koncem bez naděje?
A jaký je vlastně osud toho lháře?

Až poslední mouchy pavouci sežerou
Jistě se hlady navzájem požerou
Ten poslední zůstane sám a bez potravy
A uprostřed sítí svých lží
I on uhyne - hlady.

A všechnu pravdu
Která nám v srdcích přežije
Bůh láskou probudí
A pravda ožije.

~~ * ~~

‹-